Potrat není jen lékařský zákrok: Systemický dopad na vztah a další děti

Společnost i moderní medicína pohlížejí na potrat, ať už samovolný nebo interrupci, jako na uzavřenou kapitolu. Čárka v lékařské kartě, zákrok hotov, život jde dál. V rovině rodinného systému je to ale jinak. Každý život, který započal, získal své nezadatelné místo v rodině a v srdcích rodičů. Pokud toto místo není uznáno a o nenarozeném dítěti se mlčí nebo se na něj zapomene, vzniká v systému trhlina. Nejde o morálku nebo náboženství, jde o prostý zákon sounáležitosti, který říká, že nikdo nesmí být vyloučen. Tato „neviditelná místa“ pak začnou nevědomky obsazovat žijící členové rodiny, nejčastěji další děti.

Neviditelná místa v rodokmenu

Na seminářích se často setkávám s lidmi, kteří se cítí „nepatřičně“. Mají pocit, že nežijí svůj život, nebo že musí neustále za někoho podávat dvojitý výkon. Když uděláme rentgen jejich rodiny skrze genogram, často zjistíme, že před nimi byl někdo, o kom se v rodině nemluví. Nenarozené dítě zůstává součástí systému navždy. Pokud mu rodiče nedají vnitřní uznání a místo v řadě sourozenců, systém se pokusí o vyrovnání. Žijící sourozenec pak podvědomě cítí, že musí žít za dva, nebo má pocit viny, že on přežil a ten druhý ne.

Jak poznáte, že systém hledá vyrovnání za nenarozené dítě

Pokud se o potratu v rodině mlčí, děti to cítí jako tíhu na hrudi. Podvědomě vědí, že jejich pozice není stabilní, protože se v hierarchii rodiny posunuly na místo, které jim nepatří. První dítě, které se narodilo po potratu, není první v pořadí, ale druhé. Respektování tohoto pořadí je klíčem k tomu, aby se dítě mohlo uvolnit a přestalo nést náklad za svého nenarozeného sourozence.

Vztah mezi partnery jako bojiště viny

Potrat je pro partnerský vztah obrovskou zátěží, i když si oba partneři racionálně řekli, že je to tak správně. Často se stává, že se po takové události partneři začnou jeden druhému odcizovat. Mezi nimi stojí stín onoho nenarozeného dítěte a nevyřčená vina. Muž se často cítí vyloučen z prožívání ženy, nebo žena podvědomě vnímá muže jako někoho, kdo jí v těžké chvíli dostatečně nepodpořil. Pokud toto téma neotevřou a dítěti společně nedají místo, vášeň i důvěra začnou umírat.

Dopad na intimitu a budoucnost vztahu

Systém vyžaduje, aby byla pravda uznána. To neznamená se utápět v lítosti, ale dospěle přijmout fakt, že tento život byl součástí vašeho příběhu. Teprve když oba partneři společně pohlédnou na nenarozené dítě a řeknou: „Patříš k nám,“ může dojít k uvolnění napětí. Tím se cesta k dalšímu životu i ke spokojenému partnerství znovu otevře.

Uznání reality osvobozuje žijící děti

Největší úleva nastává u žijících sourozenců ve chvíli, kdy se o nenarozených dětech začne mluvit jako o faktech. Dítě už nemusí být „hromosvodem“ pro nevyřešený smutek matky. Když rodiče nahlas nebo v duchu pojmenují skutečné pořadí dětí, každé z nich získá svou pevnou půdu pod nohama. Už nemusí podvědomě říkat „raději já než ty“. Mohou být prostě jen dětmi na svém správném místě.

Potrat není věc, která se dá vymazat. Je to součást vaší historie. Pokud jí dáte místo, stane se zdrojem síly. Pokud ji budete skrývat, stane se pro váš systém jedem.

Když dáte nenarozenému dítěti jeho místo v rodu, stane se zdrojem síly místo jedu, a tuto práci umožňují rodinné konstelace.